Daňový přeplatek a daňové bonusy v insolvenci a exekuci: Kompletní přehled pro zaměstnance i zaměstnavatele

Každoroční vyúčtování daní nebo měsíční daňové zvýhodnění na děti představují pro mnohé vítané finanční přilepšení. Pokud se však zaměstnanec nachází v exekuci nebo insolvenčním řízení, vyvstává zásadní otázka: Komu tyto peníze vlastně patří? Má na ně právo zaměstnanec, nebo je musí mzdová účetní poslat insolvenčnímu správci či exekutorovi? Podívejme se na jasná pravidla podle občanského soudního řádu a insolvenčního zákona.

1. Jaký je rozdíl mezi měsíčním bonusem a přeplatkem z ročního zúčtování?

Pro správné pochopení problematiky je nejdříve nutné odlišit dva základní pojmy, které si lidé v praxi často pletou:

• Měsíční daňový bonus: Vyplácí se pravidelně každý měsíc zaměstnanci, který podepsal Prohlášení poplatníka ("růžový formulář") a jehož daňové zvýhodnění na děti převyšuje vypočtenou zálohu na daň z příjmů.
• Přeplatek z ročního zúčtování daně (RZD): Jednorázová částka, kterou zaměstnavatel vrátí zaměstnanci po skončení roku (do 15. února lze požádat, v jarních měsících se vyplácí). Vzniká uplatněním ročních slev (na manželku, úroky z hypotéky, životní pojištění apod.) nebo doplatkem daňového bonusu.

2. Měsíční daňový bonus a přeplatek v exekuci

Základní pravidlo zní: Daňové bonusy ani přeplatek z ročního zúčtování netvoří součást čisté mzdy. Jde o tzv. jiné peněžité příjmy (pohledávky) a nelze z nich provádět běžné srážky ze mzdy podle § 299 občanského soudního řádu (OSŘ).

"Plátce mzdy musí v exekuci daňový bonus i přeplatek z RZD vyčlenit z čisté mzdy a nezahrnovat je do výpočtu standardních srážek."

• Měsíční daňový bonus: Dle § 317 odst. 2 OSŘ je měsíční daňový bonus z exekuce zcela vyloučen. Zaměstnavatel jej musí zaměstnanci vyplatit v plné výši.
• Přeplatek z ročního zúčtování: Podléhá exekuci pouze v případě, že exekutor vydal speciální příkaz na postižení jiné peněžité pohledávky (§ 312 a násl. OSŘ). Pokud takový příkaz doručen nebyl, vyplatí se zaměstnanci.

3. Zahájení insolvenčního řízení (před rozhodnutím o úpadku)

Insolvenční řízení začíná zveřejněním vyhlášky v insolvenčním rejstříku. V této přechodné fázi platí specifičtější režim pro mzdové účetní:

• Případné exekuční srážky i částky z ročního zúčtování (pokud existuje příkaz na jinou peněžitou pohledávku) zaměstnavatel deponuje (zadržuje na svém účtu).
• Po schválení způsobu řešení úpadku se deponované peníze vyplatí insolvenčnímu správci.

4. Jak se nakládá s přeplatkem v jednotlivých formách insolvence?

Režim vyplácení či zabavování přeplatku závisí výhradně na tom, jakou formou je úpadek řešen:

A. Konkurz

Při konkurzu spadá do majetkové podstaty veškerý majetek i budoucí příjmy podléhající exekuci. Zaměstnavatel strhne postižitelnou část přeplatku z RZD (po odečtení případného doplatku na daňovém bonusu) a poukáže ji přímo insolvenčnímu správci.

B. Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Při oddlužení splátkovým kalendářem vyplácí zaměstnavatel přeplatek z RZD i měsíční daňový bonus zaměstnanci. Nicméně zaměstnanec má povinnost podle insolvenčního zákona veškeré mimořádné příjmy (kam spadá i přeplatek na dani z titulu ročních slev) vydat insolvenčnímu správci jako mimořádnou splátku nad rámec běžných splátek.

C. Zpeněžení majetkové podstaty

Pokud soud schválil oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, spadá do podstaty pouze majetek existující v okamžiku schválení. Budoucí příjmy a přeplatky vzniklé po schválení oddlužení zůstávají v plné výši zaměstnanci.

Přehledné shrnutí pro mzdové účetní a dlužníky

1. Měsíční daňové bonusy nikdy nespadají do insolvenční podstaty ani exekuce a vždy patří zaměstnanci.
2. Postižitelná část přeplatku z RZD (tj. část vzniklá z daňových slev, nikoliv z daňového bonusu) musí být odevzdána insolvenčnímu správci:
• Zaměstnavatelem: V okamžiku prohlášení konkurzu nebo pokud byla částka deponována z předchozí exekuce.
• Zaměstnancem: Pokud přeplatek vznikl v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře (jako mimořádný příjem).